Zemřel 17.2.1958 v Olomouci.
Pustnoucí Srub Petra Bezruče, ve správě Slezského zemského muzea v Opavě, je jednou z mála ostravických památek na tohoto očividně hanebně opomíjeného genia. Místopisné názvy dříve spojované s jeho jménem mizí stejně jako lašská kultura. Novodobým magnátům ani politikům jeho poezie k srdci zjevně nepřirostla.
Celá životní pouť vynikajícího slezského básníka Václava Vaška, tvořícího pod pseudonymem Petr Bezruč, si i 50 let po jeho smrti zaslouží mimořádnou úctu a pozornost. Zůstává aktuální nejen pro své téma obhajující existenci prostého člověka proti mocným a bezohledným lidským parazitům, ale i pro svůj nadčasový vztah ke kulturní krajině. Nebyl pouhým turistou, nebo milovníkem přírody, jak by se mohlo zdát při povrchním pohledu na jeho život. Od prvopočátku nedokončeného filologického studia v Praze se přímo z terénu moravsko - slezského pomezí promítá do jeho tvorby historie a kultura kraje kde žil, a který pečlivě studoval. Ani antické motivy nejsou pouhým historizujícím prvkem v jeho tvorbě, ale pramení z četby krajinné knihy psané jazykem zasvěcenců. Na mnohovrstevnaté historii Parthenopole (Děvína) postavil svůj ostravický srub a u pramene poznání a zapomnění hledal své múzy. Tvorbou i celým životem je Bezruč svědkem slavné minulosti Ostravice a její panenskosti, dnes ohrožené více než kdy jindy
baraby (tuneláří).
Poodhalil tajemství a odešel s tichou modlitbou.
Architektonický časopis ATLANTIDA 3/2008, odhalující skryté kulturní hodnoty Moravy a Slezska, věnoval Petru Bezručovi podrobnou studii s velmi překvapivými závěry.
Obr. 11‑1 Bezručův srub na ostravické Parthenopoli
Srub Petra Bezruče - www.ostravice.multimedium.cz
